|
|
Jednobuněční paraziti ve výuce na gymnáziu
Bumberová, Petra ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kocurková, Alena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o výuce parazitických jednobuněčných organismů na gymnáziu. Ze skupiny jednobuněčných parazitů byli vybráni zástupci rodu Trypanosoma, Leishmania a Plasmodium, dále Naegleria fowleri, Lamblia intestinalis a Entamoeba histolytica, neboť se jedná o jedny z nejčastěji se vyskytujících prvoků způsobující zdravotní potíže u lidské populace. Informace o jmenovaných organismech rozebírá teoretická část. Praktickou částí je případová studie, jež analyzuje pomocí rozhovoru přístup k výuce prvoků na vybrané instituci (Gymnázium Jiřího z Poděbrad v Poděbradech), přičemž byl kladen důraz zejména na zmíněné jednobuněčné parazity. Během rozhovoru respondentům byly kladeny otázky týkající se jejich studia, praxe a současné výuky biologie. Následně byl s respondenty rozebrán jejich postoj k výuce vybraného tématu. Sestavené otázky řešily mj. zdali vyučující řečené prvoky vyučují, kolik času tématu věnují, jaké výukové materiály využívají, a jestli je toto biologické téma dle jejich názoru podstatné. Vyhodnocením výsledků dotazníkového šetření analýza poukazuje na fakt, že pro všechny respondenty je téma jednobuněčných parazitů důležité právě z hlediska dopadu na lidské zdraví. Dále z rozhovorů plyne, že všichni výše řečení zástupci jsou žákům a žákyním představeni pouze v rámci...
|
|
|
Inkluze dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
KISELICOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce je inkluze dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole. Jedná se o případovou studii jednoho konkrétního dítěte. Cílem bakalářské práce je popsat problematiku nástupu dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií a jeho začleňování do kolektivu v mateřské škole běžného typu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá charakteristikou pojmů, které se pojí s problematikou mentální retardace a narušené komunikační schopnosti, je vymezen pojem vývojová dysfázie, diagnostika těchto dětí, spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, systém péče o tyto děti a legislativa spojená s inkluzí. V praktické části jsou popsány a prezentovány metody a výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jako nejvhodnější typ výzkumu byla zvolena případová studie. Výzkumné šetření je realizováno metodou polostrukturovaného rozhovoru, pozorováním a analýzou dokumentů.
|
|
|
Supervize zaměřená na kazatele CB
Caklová, Kateřina ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Cílem diplomové práce je nalézt takovou formu, zaměření a způsob provádění supervize, ve které by kazatelé Církve bratrské (CB) mohli získat to, co potřebují pro své povolání a pro svůj osobní růst. K naplnění tohoto cíle je důležité porozumět kazateli CB v jeho prostředí a s jeho potřebami tak, aby mu mohla být supervize "šitá na míru". Teoretická část této práce si dává za cíl prozkoumat a popsat výchozí terén, kterým je organizace CB a povolání kazatele se všemi jeho aspekty majícími vliv na jeho službu. Dále popisuje konceptuální a organizační rámec kazuistiky a objasňuje východiska, z nichž supervizorka vychází. Zabývá se tématy pojetí supervize, reflexivity a bezpečného prostředí v supervizi. Praktická část formou rozšířené kazuistiky tří skupin kazatelů popisuje proces zavádění supervize pro kazatele CB. Podrobněji je zaznamenán proces první skupiny kazatelů, kde si supervizorka všímá potřeb kazatelů v kontextu supervize, které vyhodnocuje a v případě potřeby nastavuje změny, které zpětně hodnotí a reflektuje. Zařazení změn do procesu supervize a případné nastavování organizačních procesů pak sleduje u dalších dvou skupin. Výstupy z pozorování supervizorky, její zápisy ze supervize (field notes), reflexivní práce a zpětné vazby kazatelů jsou zdroje, které supervizorka interpretuje a...
|
|
|
Hodnocení žáka v přírodopisu
Ouředníková, Eliška ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na formativní hodnocení v přírodopisu a dotýká se jeho využití ve výuce přírodopisu. Cílem je představit formativní hodnocení, jeho strategie, metody a postupy které lze využít v hodinách přírodopisu, ale i mimo něj. Teoretická část se věnuje problematice školního hodnocení a zvýšená pozornost je věnována formativnímu hodnocení. V praktické části bylo cílem zjistit, jak hodnotí učitelé v hodinách přírodopisu, jaké mají povědomí o formativním hodnocení a jaký k němu zaujímají postoj. Autorka se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Design výzkumu je případová studie. Případová studie je designem empirickým a slouží ke zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů. Metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Autorka chtěla zjistit, jak dotazovaní učitelé ověřují znalosti jednotlivých žáků a jaký to pro ně má význam. Dále chtěla od dotazovaných vědět, co pro ně znamenají známky jako takové. Zajímala se také o dopad pandemie Covid-19 na výuku a s tím spojené hodnocení. Ve výzkumu se ukázalo, že i do výuky přírodopisu je vhodné zařadit různé strategie, metody a postupy formativního hodnocení. Mezi nejdůležitější a možno říci i nejefektivnější lze zařadit zpětnou vazbu, hodnocení podle předem stanovených kritérií a vrstevnické hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že...
|
|
|
Vnitrobloky činžovních domů v Praze a jejich revitalizace z pohledu jejich uživatelů
Sudek, Martin ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Průšová, Petra (oponent)
Práce si klade za cíl hlouběji uchopit problematiku vnitrobloků činžovních domů a pochopit jejich funkci jakožto specifického typu prostoru ve městě. To vše s důrazem na uživatele tohoto prostoru, ve smyslu jak ho sami využívají a vnímají. V první části práce se čtenář může seznámit s problematikou městského prostoru v kontextu urbanismu a sociologie, dějinami vnitrobloků činžovních domů v Praze a také jejich revitalizacemi. Druhá část práce pak obsahuje případovou studii jednoho konkrétního již revitalizovaného vnitrobloku, ve kterém byla provedena série nezúčastněných pozorování a 13 kvalitativních rozhovorů s jeho uživateli. V závěru práce jsou shrnuty výsledky kvalitativního výzkumu a v návaznosti na první část práce je ukázáno, že vnitrobloky činžovních domů mohou představovat prostor podporující kvalitu života v městské zástavbě. Klíčová slova: vnitroblok, revitalizace, činžovní dům, vnímání místa, případová studie
|
|
|
Rozvoj obcí a venkova v kontextu fondů EU
Martynková, Gabriela ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jenčková, Jiřina (oponent)
Cílem práce je zhodnotit problematiku strukturálních fondů EU z hlediska rozvoje obcí a venkova. Práce se zabývá Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a dále pak operačními programy (cíle, priority, opatření), jež jsou z těchto fondů nejvíce financovány (PRV, IROP, INTERREG). Dále je zkoumán současný stav obcí a venkova na úrovni Moravskoslezského kraje. Druhá část práce se zaměřuje na možnosti rozvoje vybrané příhraniční obce, zhodnocuje její dosavadní stav a využívání finančních prostředků z EU. Na závěr je vypracovaná případová studie zaměřující se na rozvoj cestovního ruchu v obci a okolí, jež by odpovídala strategickému rozvoji obce a zároveň tak udává postup při sestavování projektového záměru.
|
|
|
Vnitrobloky činžovních domů v Praze a jejich revitalizace z pohledu jejich uživatelů
Sudek, Martin ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Průšová, Petra (oponent)
Práce si klade za cíl hlouběji uchopit problematiku vnitrobloků činžovních domů a pochopit jejich funkci jakožto specifického typu prostoru ve městě. To vše s důrazem na uživatele tohoto prostoru, ve smyslu jak ho sami využívají a vnímají. V první části práce se čtenář může seznámit s problematikou městského prostoru v kontextu urbanismu a sociologie, dějinami vnitrobloků činžovních domů v Praze a také jejich revitalizacemi. Druhá část práce pak obsahuje případovou studii jednoho konkrétního již revitalizovaného vnitrobloku, ve kterém byla provedena série nezúčastněných pozorování a 13 kvalitativních rozhovorů s jeho uživateli. V závěru práce jsou shrnuty výsledky kvalitativního výzkumu a v návaznosti na první část práce je ukázáno, že vnitrobloky činžovních domů mohou představovat prostor podporující kvalitu života v městské zástavbě. Klíčová slova: vnitroblok, revitalizace, činžovní dům, vnímání místa, případová studie
|
|
|
Rizikové faktory vzniku poruch příjmu potravy.
DVOŘÁKOVÁ, Gabriela
Práce se zabývá rizikovými faktory poruch příjmu potravy. Teoretická část charakterizuje jednotlivé poruchy spolu s jejich příznaky a následky. Dále teoretická část rozebírá vznik těchto poruch a jejich postupný historický vývoj, který za dobu své existence prošly. Další částí jsou rizikové faktory poruch příjmu potravy a moţné způsoby jejich léčby. Praktická část diplomové práce je zaměřena na výzkum modelingu jako jednoho z rizikových faktorů poruch příjmu potravy. Tato část se opírá o informace získané prostřednictvím osobních rozhovorů vedených s respondenty z oblasti modelingu a oblasti působící mimo tento obor. Výsledná data jsou zaznamenána pomocí případových studií, tabulek a grafů.
|
host ::
RSS.